Filip

Jako malý jsem chtěl být popelář, což se mi naštěstí nesplnilo :-). Během dospívání jsem se víceméně hledal, ale vždy jsem rád kreslil a fascinovala mě i fotografie a umění celkově. Různá uměnovědná studia v Brně nedopadla :-) ,nakonec jsem dokončil studium Sociální pedagogiky ve Zlíně. Během studia ve Zlíně jsem si na různých brigádách vydělal na první foťák a začal konečně dělat i to, k čemu mě to odjakživa táhlo. Začalo to focením psů a všeho možného, až jsem jednou dostal důvěru k nafocení první svatby (rok 2010). Ačkoliv to bylo v podstatě zdarma, byl jsem novou zkušeností nadšen (fotkami už méně :-D) a konečně jsem se našel. Od té doby už nějaký ten pátek uplynul, ale v podstatě se nic nezměnilo. Cítím se především jako svatební fotograf, i když fotím vše možné. Co se týče mého fotografického stylu, tak se snažím pohybovat zlehka a fotit co možná nejvíce nepozorovaně tak, abych nepřerušil a nezasahoval do důležitých momentů na Vaší svatbě. Pouze u společného focení novomanželů zasáhnu do Vaší stylizace, pokud vidím, že Vám to dodá jistotu. Preferuji ale přirozenost. Vždy mi jde o to, aby si snoubenci svatbu užili. Mým úkolem je, abych tu jízdu zachytil na svých fotkách. Používám techniku Canon převážně s objektivy Sigma Art.



Linda

K focení jsem se dostala víceméně náhodou, stejně jako k Filipovi :-) . U kamarádky na profilu mě zaujaly výjimečné fotky, vysekla jsem upřímnou poklonu panu fotografovi a už jeho práci obdivuju v přímém přenosu sedmý rok. Zpočátku jsem Filipa jen tiše obdivovala, později ale převládla má „dovšehokecalská“ nátura a já tak dlouho radila přes rameno, až to nevydržel a nechal mě, abych si to taky vyzkoušela. Začala jsem asistovat na svatbách jako podržtaška, asistentka, organizátorka, aranžérka-dekoratérka, rozesmívačka, vybíračka rýže z vlasů, švadlenka, oblékačka-vysvlékačka, poponášečka dětí, hlídačka psů, nápověda a občasná fotografka. Zpočátku byly mé fotky rovnou mazány, ale - jednou to přijít muselo - podařil se mi dobrý záběr, který byl upraven a manželům předán :-) a takto po krůčcích jsem si budovala Filipovu důvěru. Dnes fotím hlavně věci, které vyžadují velkou trpělivost, dlouhé čekání a „ženské oko“. Jelikož fotím hlavně novorozence a děti, snažím se je zachytit takové, jací jsou – tedy minimum retuše toho „miminkovského“, minimum stylizování. Myslím si totiž, že je to hlavně jedinečnost Vašeho dítěte, nikoliv vybavení našeho fotoateliéru, na co budete chtít po letech nad fotkami vzpomínat ;-).